Znovu bych se v novém blogu vrátil k tématu inovací. Inspirovali mě dvě současné zkušenosti. První inspirací bylo, že jsem se z nedávného LinkedIn příspěvku Prof. Mollicka dozvěděl, že studoval u Prof. von Hippela na MIT. Tedy u člověka, kterého mnoho let sleduji a absolvoval jsem několik jeho přednášek na téma Uživatelských inovací, jejichž výzkumu se velkou část kariéry věnuje. A tou druhou, že jsem sám byl schopen díky GenAI realizovat svůj vlastní inovativní projekt.
Tento článek bude ilustrovat, jak mohou firmy benefitovat z akcelerujícího rozvoje uživatelských inovací a jak je tato akcelerace vyvolána rostoucí zralostí využití GenAI mezi lidmi.
Nejprve bych se ovšem pozastavil u termínu User Innovation - Uživatelské inovace. Termín User v tomto kontextu znamená, že inovátorem je člověk, který plod, když to řeknu takto eufemisticky, svého snažení využívá pro sebe osobně nebo svou práci. Jeho cílem není přijít s nápadem, který transformuje v inovačním procesu na komerční produkt, ale cílem je řešit si svůj vlastní problém. Výsledný produkt pak používá sám, případně ho sdílí se svým okolím bez toho, že by aktivně řešil to, co je naopak základem komerčního inovačního procesu, tedy difúzi, komercializaci produktu na trhu.
Uživatelské inovace jsou staré jako lidstvo samo, ale v ekonomickém výzkumu byly popsány relativně nedávno a zásluhu na tom má právě Prof. Eric von Hippel. Uživatelské inovace nejsou žádnou okrajovou oblastí, ale představují více jak 50% všech významných inovací, které vůbec vznikají a zasahují do všech oblastí.
Jen namátkou: první aparát pro mimotělní oběh, tedy zařízení, které umožňuje odčerpat z živého pacienta při operaci srdce neokysličenou krev, okysličit ji a vrátit zpět, je jedním z významných příkladů uživatelské inovace realizované kardiochirurgem Dr. John H. Gibbonem v padesátých letech. Podobně můžeme zmínit přístroj, který se nazývá celodenní slinivka. Vyvinul si ji pacient s diabetes, tedy Dana Lewis s pomocí svého manžela Scotta Leibranda. Zařízení na bázi Raspberry Pi počítače dokáže v reálném čase měřit hladinu cukru v krvi a pumpou dávkovat správné množství insulinu do těla. Když se podíváme do zcela odlišných vod, tak uživatelskou inovací je také skateboard nebo horské kolo. Obě sportovní náčiní vymysleli "kluci", co se jen chtěli bavit. Důležité je také říci, že o každou ideu na začátku neprojevil žádný oslovený výrobce zájem. A protože inovace je idea uvedená v praxi, musel se každý z inovátorů zhostit první realizace. Až po několika letech, kdy bylo vidět, že vzniká trh se každé z těchto uživatelských inovací chytli výrobci a po řadě inkrementálních vylepšení je úspěšně uvedli na trh.
No a nyní se začneme vracet zpět k byznysu. Každý zajímavý uživatelský vynález/inovace byl transformován do komerčního produktu procesem, kterému se odborně říká externalizovaný zdroj inovací. Všechny významné společnosti vědí, že vlastní R&D je jen částí jejich inovačního procesu a mají vypracovaný systém, jak využívat také externí ideje. Kromě uživatelských inovací, ke kterým se ještě vrátím podrobněji, jsou to různé inkubátory, akcelerátory, spolupráce s univerzitami apod. Tedy když např. banky zakládají inkubátor a nabírají start upy, je jejich cílem nikoli profitovat na zajímavých fintechových projektech zhodnocením získané equity, ale hlavně rozšířit vlastní inovační schopnost a zavést produkty, které by sami z mnoha důvodů nevymyslely. Jenom bych tady zdůraznil, že se nejedná o kradení nápadů, ale o systémový způsob adaptace pomocí spolupráce, akvizice apod.
V oblasti využití uživatelských inovací pro firemní inovační proces se uplatňují primárně dvě metody. Obě mají za cíl, být tzv. u tepu dějin, tzn. být ve správnou chvíli u toho, když někdo přijde s něčím zajímavým. Důležité je vědět Kdo, Kdy a s Čím. To Kdo, znamená vědět, kdo jsou Lead users. Lead users jsou uživatelé, kteří z možné inovace mají největší benefit. Jejich pohnutky něco inovovat, zlepšit, jsou tedy největší. U člověka z této skupiny tak lze očekávat, že přijde s nejzajímavější inovací. Kdy, hodně souvisí s Čím a znamená to věnovat se uživatelským inovacím ve správnou chvíli. Jak jsme si řekli, motivátorem uživatele něco vytvořit, je jeho vlastní využití inovace. Je mu jedno, jestli je jediný, pro kterého ta inovace dává smysl. Naopak firma chce vynakládat peníze do vývoje něčeho, co má potenciál na širší etablování, tedy kde je prospekt dynamicky rostoucího trhu, který může zajistit dostatečnou hodnotu pro samotnou firmu.
První metoda se nazývá Pyramiding a slouží k postupnému zjišťování, kdo jsou Lead users v oblasti, která nás zajímá. Zde analyzujeme pomocí uživatelského výzkumu, kdo by benefitoval nejvíce z posunu v dané oblasti, kdo má nejintenzivnější potřebu něco zlepšit. Tito Lead uživatelé jsou pak skupinou na pomyslném vrcholu pyramidy všech možných uživatelů. Generativní AI otevřelo v této oblasti ohromné možnosti zjednodušení celého procesu, stejně jako u dalších uživatelských výzkumů. Ostatně psal jsem o nich v předchozím newsletteru.
Druhá metoda využívá analýzu dat získaných ze skupin, kde spolu diskutují "entuziastičtí" uživatelé/odborníci na danou problematiku na internetu. Pro řadu oblastí to jsou skupiny např. na Redditu nebo Substacku. Velký posun v analýze těchto textů, protože data jsou v těchto případech příspěvky uživatelů, přinesla opět generativní umělá inteligence. Cílem je zachytit trendy, které mohou být zajímavé v inovačním procesu.
Na konci tohoto článku se vrátím na úplný začátek, kde jsem popisoval jak firmy budou více benefitovat z akcelerujícího rozvoje uživatelských inovací a jak je tato akcelerace vyvolána rostoucí zralostí využití GenAI. Chybí mi tedy vysvětlit tu poslední část. Tedy jak GenAI přispívá k tomu, že vzniká a s rostoucí schopností lidí GenAI využívat, bude dále růst množství zajímavých uživatelských inovací.
Jeden příklad už jsem dal, když jsem mluvil o sobě a své webové aplikaci. GenAI umožňuje každému, který byl doposud limitován znalostí aplikačního vývoje tuto "neschopnost" překonat. U většiny inovací, které jsou technologického ražení je nezbytné začlenění nějaké řídící jednotky a byť většina těchto inovátorů asi nemá problém využít třeba open source platformy typu Arduino, mohou narazit např. na problém spojený s využitím mobilních aplikací pro zjednodušení obsluhy. LLMs otevírají těmto inovátorům možnosti, které ještě před dvěma lety byly nepřekročitelným limitem. Když člověk neuměl sám programovat a nesehnal k sobě někoho, kdo měl stejný problém a programovat uměl, tak to byl konec. Jak jsem uváděl příklad s v reálném čase řízenou insulínovou pumpou. Kdyby Scott Leibrand nebyl softwarový inženýr, pravděpodobně by tato inovace nevznikla. S nástupem LLM a schopností lidí je využít, tato překážka padá.
Druhou oblastí je samotná počáteční fáze inovačního procesu, kdy lidé co mají ten nejsilnější incentive, tedy vlastní problém, který chtějí řešit. LLM se jim stává co-inteligencí v počátečních úvahách, jak řešení problému uchopit. Řada výzkumů prokázala, že LLM jsou schopny při správném použití posunout kreativní schopnosti spojené s řešením problému významným způsobem. Stejně tak lze konzultovat vlastní nápady a chtít vyhodnocení přínosů nebo nedostatků navrženého řešení.
Generativní umělá inteligence tak v mnoha oblastech umožní dalším a dalším lidem zapojit se do inovací v oblastech, které v tu danou chvíli jsou většinou z ekonomických důvodů pro komerční společnosti nezajímavé. Tito lidé pak přijdou s produkty, které nejdříve jim osobně zlepší život (soukromě nebo pracovně), aby pak následně firmy poznaly, že takovýchto možných uživatelů je tolik, že se jim vyplatí inkrementálním rozvojem toho vynálezu ho posunout na vyšší kvalitativní úroveň a komercializovat ho.
Comments